Martina Trchová

Martino, jste vášnivá čtenářka? Jaký́ je váš oblíbený žánr?

Jsem vášnivá čtenářka a sběratelka těch nejlepších dětských knih. Vytvořit dobrou dětskou knihu je velký́ kumšt. Snažíte se zaujmout totiž dvě publika – děti a jejich rodiče, kteří jim knížky čtou. Nestačí vytvořit dobrý text nebo jen namalovat poutavé ilustrace. Musí fungovat dohromady. Cesta k tomu, aby děti v pozdějším věku rády četly, vede skrze to, že jejich rodiče baví strávit s nimi hodně společného času nad knížkami. Proto musíte vyprávět (textem i ilustracemi) pro obě publika a schovat toho spoustu mezi řádky. Když se tohle povede, dotýká se to těch nejdůležitějších věcí v člověku.

Jaké knihy vás nejvíce ovlivnily ve vašem dětství a formovaly tvůj vztah k literatuře?

V dětství se do mě velmi silně otiskla kniha Daisy Mrázkové Neplač, muchomůrko. Nejsem si jistá, jestli jsem jí v té době plně rozuměla, ale zůstaly ve mně všechny ty nádherné ilustrace a dodnes jsou pro mě nesmírně inspirativní. Dnes navíc vždy žasnu nad tím, co je všechno skryté v tom textu. Všechny Daisyiny knihy jsou pro mě malé poklady.

Proč je podle vás důležité, aby děti četly knihy?

Svět knížek je pomalejší a hlubší než všechna ta hektická a přehlcená realita (a virtuálno) kolem. Věřím, že čtení prohlubuje vztah ke světu, brzdí spěch a rozvíjí fantazii, která je v životě tak důležitá.

Co vás inspirovalo k tvorbě ilustrací /obrazů podporujících čtení u dětí?

Inspirovaly mě nějvíc asi vlastní děti. Ty chvíle, kdy se spolu zabraly do čtení nebo společného prohlížení knížek, byly samy o sobě jako malované, takže jsem je chtěla zachytit.

Myslíte si, že ilustrace a obrazy mohou vyprávět příběh stejně jako text?

Miluju „silent books“, tedy knihy bez textu, které nesou silné drobné příběhy. Věřím, že umí být ve své podstatě velmi hlasité, zvučné a komunikující. Kladou na čtenáře nebo rodiče, který s dětmi čte, větší nároky. Ale možná právě to se mi líbí nejvíc. Že nad nimi sedí spolu a vypráví si, jak každý ten příběh vidí. Mohou o tom diksutovat, rozvíjet nové příběhy a nebo jen společně prožívat niterné příběhy, které se v textu těžko pojmenovávají.  

Jakou roli hraje čtení ve vaší vlastní rodině či u vašich dětí?

Velmi silnou. Moje děti vyrůstají doslova v knihovně. Miluju i pohled na všechny ty přečtené hřbety. Děti si vždycky vytáhnou, co je zrovna přivábí. Jsou zvyklé, že knížka patří ke každému dni.

Co poradit rodičům, kteří chtějí své děti motivovat ke čtení?

Myslím, že nejvíc je, když rodiče sami čtou, mají nějaké milované tituly, edice, žánry. Když to děti vidí, probudí to v nich přirozeně zájem. A společné čtení je tím největším zážitkem.

Děkujeme :)