Adéla Marie Jirků

Jaké knihy tě nejvíce ovlivnily ve tvém dětství a formovaly tvůj vztah k literatuře?

První knížka, co jsem si sama přečetla, když jsem se naučila číst, byla Pipi Dlouhá Punčocha, stal se z ní můj idol. Dokonce jsem šla jednou do školy s copánkama napletenýma na drátě, aby mi držely vodorovně jako pipi. Družínářka mi je pak ve frontě na oběd ohla nahoru, abych neohrožovala děti. Bavilo mě být v té Pipi realitě, byla pro mě takovou předchůdkyní světa Harryho Pottera.

Proč je podle tebe důležité, aby děti četly knihy?

Skrze knihy děti poznají svět a jak fungují jiné vztahy než ty, které je obklopují v rodině a blízkém okolí. Je to forma cestování, kdy se dá cestovat i časem a do jiných dimenzí. Čtení rozšiřuje obzory i možnosti, jak si poradit v situacích, co život naloží. Říká se, že zkušenost je nepřenosná, nemůžu zcela souhlasit. Já osobně se dokážu poučit z chyb literárních postav, které si třeba nějakým krokem zkazily život. U dobře napsané knihy to je, jako bych děj doopravdy sama prožila.

Může umění podpořit zájem dětí o čtení?

U dětí zásadně. Atraktivně zpracovaná knížka prostě přitáhne pozornost a chuť s ní něco prožít.

Co tě inspirovalo k tvorbě ilustrace podporující čtení?

Inspirovala mě vzpomínka na to, jak si na koberci stavím z leporel ohrádky pro dvě kuřátka, co se nám omylem vylíhla v remosce. Z kazety zpíval Kryl a kuřátka si myslela, že jsem jejich slepice. Neuměla jsem ještě číst, chodila jsem teprv do školky, takže jsem kuřátkům vyprávěla, co jsem viděla na obrázcích a příběhy jsem si domýšlela podle nich.

Papír nebo digitál - ať už ve tvorbě nebo při čtení?

Stoprocentně papír, z počítače mě bolí hlava. Když ilustruju knihu, kterou mi pošlou v pdf, musím si ji celou vytisknout, abych si ji mohla vzít do postele a dělat si do ní poznámky. Kvůli šetření stromů si ji tisknu oboustraně a třeba i 4 strany na stránku. Nikdo nechápe, jak ty blechy můžu číst.