Jsi světlo jemně zataženého nebe
Před usnutím
Otočím stránku
Černá hodinka II
Noční jezero
Černá hodinka I
Logo Lidé, čtěte slouží jako watermark a není součástí reprodukovaných děl.
Jana Baletková (*1983) je představitelkou intimní, bytostně něžné ženské polohy kresby a malby. Klene most mezi poezií a obrazem.
Studia:
2013-2018 – Fakulta Umění Ostravské Univerzity v Ostravě, Ateliér kresby Doc. Mgr. Josefa Daňka.
Samostatné výstavy:
2024 – Barvy jara (Kulturní dům ve Valašské Polance),
2018 – Liščí píseň (Moravsko-zemské muzeum v Brně, Památník Leoše Janáčka),
2014 – Mezi větrem a zemí (bar Naproti, Ostrava),
2013 – Dotýkání barvou, tvarem a básní (Galerie v Poschodí, Knihkupectví Malina, Vsetín).
Skupinové výstavy:
2019 – Krajiny svoje (Jana Baletková, JanaZapa, Miroslava Němcová, Kateřina Davidová, Lena Ficová, Helena Galbavá, František Mucha, Lucie Konvičková), Galerie V Poschodí, Vsetín;
2019 – Svěcení jara (Jana Baletková, Daniel Bednář, Jiří Bednář, Hana Čichoňová, Marek Pražák a Anna Zelinková), Galerie Půda, Český Těšín;
2016 – Křehkost snu ve tvarech a liniích (Miroslav Machala a Jana Baletková), XVII. Malířské cesty kolem Soláně.
Jana Baletková odpovídá na otázky Lidé, čtěte - zde
Máš nějaké oblíbené dětské knižní autory nebo ilustrátory, kteří tě ovlivnili?
Mojí velkou literární láskou je A. A. Milne a jeho kniha Medvídek Pú. Pak, Daisy Mrázková. Vlastně jsem u dětských knih zůstala do dospělého věku. Stále mně učarovávají svojí poetikou, opravdovostí, i nadsázkou.
Jsi vášnivý čtenářka? Jaký máš oblíbený žánr?
Nejsem velký čtenář. Jsem pozorovatel, spíš naslouchám slovům. Mám ráda poezii, japonské básnířky a básníky, starou Čínu, eskymácké Písně vrbového proutku. Václava Hraběte. Jana Skácela. Bohuslava Reynka. Ráda jim dělám společnost. Mám ráda zkratku v obraze i poezii, ač sama mám povahu spíš dlouhé klikatící se stezky.
Proč je podle tebe důležité, aby děti četly knihy?
Kniha jako médium rozvíjí obrazotvornost, smysl a cit pro řeč, jazyk, pak imaginaci a denní snění. Je to schopnost se na věc naladit. A pak ji člověk udělá správně. Knihy se můžeš dotknout. Můžeš ji cítit, každá kniha nějak voní, stránky jsou z křídového nebo jiného hladkého papíru. A to se dá cítit, ohmatat, můžeš na ni zanechat stopy, stejně jako ona na tobě.
Jaký vzkaz bys chtěla předat malým čtenářům nebo jejich rodičům?
Čtení zkracuje vzdálenosti.