Magda Andresová

Jsi vášnivá čtenářka? Jaký́ máš oblíbený žánr?

Jsem vášnivá čtenářka a sběratelka těch nejlepších dětských knih. Vytvořit dobrou dětskou knihu je velký́ kumšt. Snažíte se zaujmout totiž dvě publika – děti a jejich rodiče, kteří jim knížky čtou. Nestačí vytvořit dobrý text nebo jen namalovat poutavé ilustrace. Musí fungovat dohromady. Cesta k tomu, aby děti v pozdějším věku rády četly, vede skrze to, že jejich rodiče baví strávit s nimi hodně společného času nad knížkami. Proto musíte vyprávět (textem i ilustracemi) pro obě publika a schovat toho spoustu mezi řádky. Když se tohle povede, dotýká se to těch nejdůležitějších věcí v člověku.

Máš nějaké oblíbené dětské knižní autory nebo ilustrátory, kteří tě ovlivnili?

Ano, nespočet. Ale to je na dlouhé povídání nad čajem (klidně přijďte!). Takže vyberu ty mému ilustrátorskému srdci nejbližší:

• Beatrice Alemagna jako by nikdy neztratila kontakt se svým dětským já, a stále dokázala vnímat svět z obou stran. Pracuje s prostými, každodenními tématy. Jak sama říká: "Ráda bych promlouvala k dospělému já dětí, a zároveň k dětskému já dospělých." Myslím, že se jí to daří. Můžete si o knížkách Beatrice myslet, co chcete, ale děti je rozhodně zbožňují. Mluví totiž jejich jazykem, myslí jejich způsobem.

• Richard Jones. Co mě na ilustracích Richarda Jonese opravdu baví, je to, že ačkoli jsou spíš minimalističtějšího charakteru, dokáže do nich spoustu motivů schovat a vy je objevujete postupně… s každým dalším čtením něco. Nakonec vydechnete údivem, jak jsou jednotlivé obrázky spolu smysluplně nenápadně ale pevně provázané. Stejně nenápadně, ale výstižně nesou emoční náboj bez přehnaného patosu. To obojí je opravdu ilustrátorský kumšt. Myslím také, že autor si dost citlivě vybírá knihy, které bude ilustrovat a já s jeho výběrem dost souzním. Za pozornost rozhodně stojí i jeho autorské knížky.

• Felicita Sala mi vrostla pod kůži. Ani nevím jak. Její výtvarné vyjadřování je jemné, poetické, hravé, vypravěčské, nenápadně návykové.

Myslíš si, že ilustrace a obrazy mohou vyprávět příběh stejně jako text?

Ano. Vlastně ne. Myslím, že dobré ilustrace to dokážou mnohem lépe. Vzbuzují zvědavost, motivují ke čtení, podněcují k otázkám, vypráví složité příběhy pochopitelně, nesou emoce, neuzavírají příběh, naopak umožňují představivosti utéct za okraje stránky. Vtáhnou vás jediným pohledem do svého světa a mají moc vás tam vtáhnout kdykoli znovu. Text to umí také, ale má to těžší, protože je to pracnější, číst stojí víc úsilí než se jen dívat. Proto by knihy měly mít ilustrace – i ty pro starší děti, i ty pro dospělé. Ilustrace pomáhají čtenáři objevit sílu a kouzlo textu.

Jakou roli hraje čtení ve tvé vlastní rodině či u tvých dětí, pokud nějaké máš?

V době, kdy naši přátelé řešili, zda nemají zamykat dětem mobily, jsme my svého času přemýšleli, zda bychom jim alespoň občas neměli zamknout knihovnu, protože v knížkách dokázaly proležet hodiny. Místním knihovnám jsme zvyšovali čtenářský průměr, knihovnice je zdravili nadšeně na ulici a dodnes na ně láskyplně vzpomínají, ačkoli už chodí do jiných poboček. Dávali jsme si práci s výběrem knih. Četli jsem spolu od nejmenšího věku, dokud o to děti stály. Stály o to dlouho. A čtou dodnes.